Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje dle § 12 zákona č. 117/1995 Sb. :

a) studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou

• 1. studia za trvání služebního poměru,
• 2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle §10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením, prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,

c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

Středními školami se rozumějí střední odborná učiliště, gymnázia, střední odborné školy, vyšší odborné školy, konzervatoře, pokud jsou zařazeny do sítě škol, dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů, školy požární ochrany, speciální a vyšší odborné školy.

Přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí příprava, prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.

Za studium na vysokých školách se pro účely tohoto zákona považuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.

Studium na střední škole se považuje za přípravu na budoucí povolání dle § 13 zákona č. 117/1995 Sb. od prvního ročníku do ukončení studia maturitní zkouškou nebo závěrečnou zkouškou. Započítává se doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b) odstavce 2 §13, není-li dále stanoveno jinak. Pokud se dítě stalo studentem vysoké školy bez přerušení, pak se doba těchto školních prázdnin považuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání bez ohledu, zda dítě bylo výdělečně činné či nikoliv. To neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru. Ministerstvo školství může stanovit vyhláškou (§15 zákona č. 117/1995 Sb.), které další studium se pro účely státní sociální podpory považuje za studium na středních nebo vysokých školách. Školní rok na středních školách začíná 1. září a končí 31. srpna.

V době případného přerušení studia přestává být dítě žákem, a proto dobu přerušení studia není možné považovat za přípravu na budoucí povolání.

Studentem vysoké školy se stává osoba dnem zápisu na vysokou školu a přestává být studentem vykonáním státní zkoušky, ukončením ucelené části studia, vyloučením ze studia anebo zanecháním studia či odnětím akreditace podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

Za soustavnou přípravu na vysokých školách se považuje dle § 14 zákona č. 117/1995 Sb. studium v rámci akreditovaného studijního programu, jedná-li se o bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program. Za studium na vysoké škole nelze považovat studium v programech celoživotního vzdělávání.

Za přípravu na povolání se považuje i kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Do této doby se rovněž započítává doba, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy a studium bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba 3 kalendářních měsíců následujících po ukončení studia na vysoké škole. To platí obdobně, jde-li o studium, které se považuje za studium na vysokých školách. Pokud jde o přerušení studia, jedná se o zákonnou úpravu s účinností od 1. 1. 1999 (zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách).